Název

Nejen prosluněná neděle, ale také den plný vzájemné úcty, přátelství, mezinárodních piet. vzpomínek

Popis

BYL TO DEN S VELKÝM"D"...

V okolí Pístovského památníku s mohylou uprostřed se na zelených loukách plných pampelišek popásaly spokojeně kravky. To byly první zjištění účastníků přijíždějících k pietnímu místu k památníku na Pístově. Všichni přítomní byli z krásné jarní nadílky usměvaví, nově přicházející účastníci byli okamžitě vítáni a oslovováni milými ženami s nabídkou "...Chcete si dát teplou kávičku nebo čaj..?". Srdečná vítání a přátelská objetí, spousta květin a báječná nálada. A to vše i přesto, že hlavním posláním tohoto setkání občanů z blízkého okolí, představitelů a zástupců měst a obcí, politiků, ale i antifašistických, protiválečných a vlasteneckých spolků a organizací z Čech, Německa a Ruska, nejpočetněji zastoupených především členy KČP, představitelů Policie a Hasičského sboru bylo uctění památky 68 vězňů - obětí fašismu, které zahynuly 21.4.1945 na pochodu smrti z německého Legenfeldu do koncentračního tábora Flossenbürg. Právě v těchto místech je napadl americký stíhací letoun a začal na ně střílet.
Jednalo se o pochod smrti, který vyšel 13. dubna z koncentračního tábora Lengelfeld. Vězni dostali od dozorců SS příkaz při náletu zůstat ležet na silnici. Strážci SS údajně stříleli ručními zbraněmi proti letadlu. To se vrátilo a útok zopakovalo. Mrtvých vězňů bylo po útoku 30, ale stráže pobily všechny raněné.

Ve společném hrobu je pohřbeno 68 obětí pochodu smrti různých národností: 25 Poláků, 6 Italů, 1 Čech, 2 Angličané, 15 Rusů, 5 Maďarů, 2 Belgičané, pravděpodobně 3 Jugoslávci, 5 Němců a 4 nezjištěné národnosti, z toho 38 obětí identifikovaných. Památník Pístov je evidován jako kulturní památka.

Po zahájení aktu Českou státní hymnou přivítal přítomné Plánský místostarosta Ing. Pavel Nutil a přiblížil okolnosti z 21.4.1945, při nichž padly v posledních dnech války zbytečně tyto oběti. S dalšími protiválečnými projevy vystoupili zástupce Karlovarského ruského konzulátu Kirill Popov, dál europoslanec Ing. Jaromír Kohlíček, přítomní němečtí antifašisté a zástupkyně duchovenstva.

Po položení kytic a uctění památky u Pístovské mohyly obětí se přítomní členové KČP společně europoslancem Kohlíčkem a zástupcem ruského konzulátu přesunuli na hřbitov v Trstěnicích, aby zde uctili památku rudoarmějce por. Pavla Nazarova, který zde nedaleko položil svůj mladý život 14 dní před koncem války v Evropě 25.4.1945.
Úvodní projev Ivana Růžičky doplnili poté zástupce ruského konzulátu Kirill Popov a europoslanec Jaromír Kohlíček, krátce se připojili i další. Po položení květin k pomníku rudoarmějce byl předán děkovný list 1. tajemníka velvyslanectví Ruské federace v Praze p. V. V. Konnova za memoriální péči o hrob rudoarmějce našemu příteli Jindřichu Rychtářovi.

Z Trstěnic jsme ve většině členů KČP společně s ruskými kozáky Sašou Stěpanovem a Zdeňkem Dragounem odjeli do Dolního Žandova, kde ukázal předseda žandovské MO KČP Zdeněk Trešl staro-nové místo se zapomenutým hrobem dalších ruských obětí 2. světové války, o který začali pečovat členové KČP v D. Žandově.
V tuto chvíli nám zbývalo již pouze navštívit nedaleký tzv. Manský Dvůr, kde je rovněž jedno z míst s pomníkem oběti fašistického řádění a kde si se zájmem všichni naši členové prohlédli expozici vojenského muzea s řadou retro přístrojů a zařízení. Vstřícné přijetí naší delegace ze strany majitele zařízení, které v době války sloužilo Henleinovi jako jedno z jeho pohraničních sídel, nám umožnilo poznat další historicky velmi zajímavé místo.

Nyní v té plejádě návštěv pietních míst zůstalo uctít památku agentem zastřeleného stržm. Jaroslava Kysilky v Paliči 21.4.1949. Také zde byli našimi přáteli položeny květiny k jeho pomníku a Zdeněk Trešl informoval nejen o okolnostech úmrtí Jardy Kysilky, ale připomněl další jevy, kterých jsme v souvislosti s ochranou suverenity naší země a národa v současné době svědky a které odsuzujeme.

Naše téměř celodenní pietní vzpomínání bylo tedy zakončeno v malé pohraniční osadě Palič a s chutí jsme přijali připravené závěrečné občerstvení ve zdejší hospůdce, kterou pamatují i z dávné historie mnozí ochránci hranic z dob dávno minulých. I zde jsme si uvědomovali, jak úzce byl spojen život občanů žijících v příhraničí s potřebami podílet se na ochráně nedotknutelnosti státních hranic naší země a její suverenity.

Text: Jarda Horák a Zdeněk Dragoun
Foto: J. Horák, Jindřich Havlíček, Alexander Stěpanov

Nastavení