Název

Na 15. březen 1939 nesmíme nikdy zapomenout - Hitlerovci anektovali ČSR

Popis

V ašské restauraci a hotel Goethe si naši přátelé z ašské, františkovo-lázeňské a chebské sekce ochránců hranic KČP připomněli tzv. 2. dobu temna započatou anexí naší země hitlerovským Německem 15.3.1939. Emotivní, ale klidné a vzorně podané úvodní vystoupení přednesl náš přítel Václav Burian, který svým projevem nezapřel bývalou kantorskou profesi. Důstojná akce započala čsl. státní hymnou. Jarda Horák a Tonda Juříček obohatili akci výstavkou a vzpomínkovým panelem, jak je zřejmé z fotosouboru.
Jednací sál byl zcela zaplněn a v závěru byly předány narozeninovým jubilantům věcné dárky.
Poděkování za zdar této vzpomínkové akce patří poděkování všem organizátorům a těm, kteří svým vystoupením obohatili toto naše setkání.

Z textu nástěnné výstavy k 76. výročí hanebné okupace Československa hitlerovským Německem.

1. Je sychravé ráno 15.3.1939. V rozbředlém sněhu se do naší země žene fašistická německá armáda. Německá menšina vojáky jedoucí na kolech a motorkách nadšeně vítá. Češi jsou zalezlí doma nebo skrytě hrozí pěstí. Začíná se psát nejčernější kapitola v naší novodobé historii.

2. Vraťme se však o pár měsíců zpět – září 1938. Hitler díky nepochopitelné dohodě mezi našimi spojenci Francií a Velkou Británií uchvátil československé pohraničí. To mu ale nestačí. Chce celkem bohatý průmyslový stát celý.

3. Hitler má tajný plán. Před světem akce nesmí vypadat jako vojenská okupace, ale nacifikace, kterou si Češi sami přejí. Prostřednictvím německé menšiny vyvolává nepokoje.

4. Separatistické Slováky ponuká k odtržení od Československa.

5. Všechno vrcholí 14. Března 1939. V poledne slovenský vůdce Tiso vyhlašuje samostatnost. Do sloveského rozhlasu prohlašuje:“ Dnes 14. Marec 1939 je rodným dátumom samostatného slovenského štátu…“.

6. Po poledni přichází do Prahy ultimátum Maďarska, že československé úřady mají okamžitě vyklidit podkarpatskou Rus a o pár chvil později přijde výzva československému prezidentu Háchovi, že má vyrazit do Berlína na návštěvu A. Hitlera.

7. Hácha hned vyráží na cestu a za pár hodin vystupuje na berlínském Anhaltském nádraží. Zde ho vítají se všemi poctami, ale Hitler ho postaví před hotovou věc. „Na vašich hranicích stojí nacistická armáda. „Podepište žádost o ochranu Čech a Moravy vojsky třetí říše.“ Šéf letectva dodává: „Jestli nepodepíšete, srovnám Prahu se zemí…“. Bylo by mi nesmírně líto, kdybych musel zničit tak krásné město, jako je Praha. Ale musel bych to udělat, aby Angličané a Francouzi věděli, že moje letectvo je schopno vykonat 100% práci. Oni tomu ještě stále nechtějí věřit. Já bych jim to chtěl dokázat.“

8. 66ti letý Hácha se zhroutí. Když ho přivolaný lékař dá trochu dohromady, ve 4 hodiny ráno dokument podepíše.

9. Je 15. Března 1939 a německým vojákům nestojí nic v cestě.

10. Na nárožích se objeví plakáty psané hrůzostrašnou češtinou o tom, že moc v zemi přebírá armáda třetí říše.

11. Akce je skvěle naplánována a během 11 hodin je obsazena celá zem.

12. Na večer přijíždí na Pražský hrad Adolf Hitler.

13. Vlak z Berlína s prezidentem Háchou nechal záměrně zpozdit, aby byl v Praze dřív a ve starobylém sídle českých panovníků tedy nevítal Hácha Hitlera, ale Hitler Háchu.

14. V Praze se zdrží jen 22 hodin, ale během těch nadiktuje a posléze podepíše výnos o protektorátu Čechy a Morava.

15. Nejen že se ihned začne jezdit vpravo…

16. … Ale úředním jazykem se stane němčina…

17. … Začne platit jiná měna a potraviny budou jen na lístky…

18. Nejen že město se zahalí do hákových křížů a začnou jimi maršovat nepřátelští vojáci…

19. … Ale už ten samý den začne zatýkání tisíců nepohodlných občanů a perzekuce Židů.

20. – 25. Začne šest nejhrůznějších let v novodobých dějinách našeho státu.

26. Tuto hrůzu ukončila až osvobozenecká mise Rudé armády a její spojenců.

27. Přestože byly dokumenty o ukončení 2. Světové války na evropském kontinentě podepsány 8. Května 1945, ve skutečnosti zbytky fašistických hord se v Praze tvrdě bránily a nechtěli se vzdát rudoarmějcům a ještě 9.května umírali čeští vlastenci a vojáci Rudé armády při osvobozování Prahy od střílejících fašistů.

28. PROTO 9. KVĚTEN BYL A JE ČESKOSLOVENSKÝMI VLASTENCI VZPOMÍNÁN U NÁS A V MOSKVĚ ZA DEN VÍTĚZSTVÍ RUDÉ ARMÁDY NAD FAŠISMEM V 2. SVĚTOVÉ VÁLCE.

Konec druhé světové války, druhého válečného konfliktu ve 20. století vyvolaném Němci, se v Českých zemích od roku 1991 oslavuje 8. května. Devátý květen, den, kdy Prahu osvobodila Rudá armáda, krátce po listopadu 89 zmizel. Či spíše byl vymazán.
Iniciativou tehdejších zákonodárců z kalendářů zmizel 9. květen, jakožto Den osvobození Rudou armádou. Vše pochopitelně díky snaze, oprostit se od všeho sovětského a ruského. ?Budeme ale kvůli některým stinným stránkám popírat zásluhy Rudé armády a tvrdit, že na našem osvobození mají zásluhu pouze západní spojenci?
Válka v Evropě sice oficiálně skončila podpisem bezpodmínečné kapitulace Německa, jež vešla v platnost právě 8. května 1945, jenže mnozí nacističtí vojáci to jaksi na vědomí nebrali a pořádek jim v tom v některých částech naší země i v Praze udělala právě až sovětská armáda vedená maršálem Ivanem Stěpanovičem Koněvem.
Je správné vzdávat úctu těm, kteří nám pomohli oprostit naši vlast od nacismu, na tom se všichni shodneme. Nezapomínejme ale v úctě držet všechny strany, které nám pomohly. Vojáci Rudé armády, obyčejní kluci, kteří proti nacistům především bojovali s velkým nasazením, ti si to nejvíce zaslouží...

Text: Jaroslav Horák
Fotosoubor: J. Horák, Pavel Duchan, Milan Paučo

Nastavení