Název

V sobotu 4.10.2014 v Krásné u Aše jsme v restauraci Sokolovna vzpomněli 77. výročí okupace československého pohraničí

Popis

Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938...
v sobotu 4. října 2014 se v 15 hodin sešli členové ašské sekce ochránců hranic Klubu českého pohraničí spolu s členy KČP z Františkových Lázní a z Chebu při vzpomínkovém odpoledni, aby si připomněli výročí Mnichovcké zrady a obsazení československého pohraničí - Sudet expandujícím německým fašismem.

K vyhnání Čechů ze Sudet, které se uskutečnilo v roce 1938 po přijetí Mnichovské dohody, poutavě hovořil v úvodu přítel Václav Burian. Mimo jiné zdůraznil, že hlavním cílem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky, v hranicích, jež stanovila Německá Říše. Vyhnány byly desetitisíce Čechů, českých Židů a německých antifašistů.

Z různých zdrojů se toto číslo pohybuje někde mezi 150–250 tisíci osobami, přičemž je nutno mít na zřeteli skutečnost, že nucený odchod Čechů do vnitrozemí nebyl jen nárazovou záležitostí v říjnu 1938, ale odehrával se i v pozdějším období.
Nástupem Adolfa Hitlera k moci roku 1933 došlo ve vzájemných vztazích Čechů a Němců v českém pohraničí k postupným změnám. Nacistické Německo začalo podporovat prostřednictvím sudetoněmeckých stran a spolků národnostní a rasovou nesnášenlivost. V této činnosti se vůdčí role ujala Sudetoněmecká strana, kterou založil Konrád Henlein. V druhé polovině třicátých let se neustále stupňovaly nejen požadavky českých Němců vůči československé vládě, ale docházelo i k formám otevřeného nepřátelství vůči Čechům, kteří byli slovně i fyzicky napadáni, kterým bylo odmítáno poskytování služeb a prací ze strany Němců, či znemožňováno své služby a práce Němcům poskytovat. Stále častěji se konaly pochody německých hajlujících výrostků, Čechům a Židům bylo vyhrožováno, byla jim rozbíjena okna, ničen majetek. Mnoho smíšených česko-německých manželstvích bylo z důvodu německé nenávisti k Čechům rozvráceno. Nenávist se též projevovala i vůči českým dětem, které byly svými německými vrstevníky napadány a bity, přičemž docházelo i k těžkým zraněním.

Tato situace vyvrcholila 12. září 1938, když Adolf Hitler na sjezdu NSDAP v Norimberku nevybíravě zaútočil proti Československu, což podnítilo sudetské Němce k vyvolání puče. Ještě téže noci došlo v pohraničí k útokům henleinovských bojůvek proti čs. policejním stanicím, celnicím a poštám, při nichž bylo zavražděno několik desítek úředníků a vojáků. Na tuto situaci odpověděla čs. vláda posláním vojska do pohraničí k potlačení puče. Dne 29. září však byla uzavřena Mnichovská dohoda mezi Německem, Itálií, Velkou Británií a Francií o odstoupení pohraničí nacistickému Německu. Když československý prezident Edvard Beneš zjistil, že ztrácí spojenecké vojenské záruky Francie a Velké Británie, 30. září Mnichovský diktát přijal.

Po 1. říjnu 1938 se české obyvatelstvo ocitlo v pozici národnostní menšiny, která neměla naprosto žádná národní práva. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven ve prospěch Říše. V úředním styku byl zakázán český jazyk, česky se nesmělo mluvit ani na veřejnosti a v dopravních prostředcích. Češi nesměli vykonávat zaměstnání v kterékoliv instituci státní správy, dále nesměli vykonávat žádné politické funkce, ani na obecní úrovni. Postupně byly zrušeny všechny české noviny, byl zakázán tisk českých knih, do kin nesměl přijít žádný český film, bylo zrušeno české vysílání v rozhlasu. Omezována a nakonec zakázána byla i česká divadelní ochotnická představení, fotbalová utkání, taneční zábavy, poutě, veřejná procesí i kázání a bohoslužby v češtině. Zavřena byla většina českých veřejných knihoven, české střední školy, omezen byl počet základních škol. Češi byli znevýhodňováni při získávání práce, a po okupaci Čech a Moravy odcházeli do Protektorátu. Postupně byly hospodářským tlakem likvidovány drobné české podniky, docházelo ke konfiskaci českého zemědělského majetku. Do roku 1943 se ocitlo v německých rukou zhruba 75 tisíc hektarů půdy, kterou dříve vlastnili Češi. Kromě toho byli Češi omezováni v nakládání se svým majetkem, nesměli ho dále prodávat do českých rukou apod.

Fotodokumentace: Jarda Horák,

Nastavení