Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
Seznamte se s novými Pravidly a Podmínkami soukromí spojené s nařízením GDPR.
Založit účet
 

jaryh 

129 alb 8 832 zobrazení 2 fanoušci
pplk v.v. Dr. Jaroslav Horák

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

19 fotek, 5.5.2018, 11 zobrazení, přidat komentář
Rodina je rodina...

A tak jsme se v sobotu ráno za přízně počasí vydali s babulkou Hadulkou do Příbrami za naší vnučkou Valentýnkou. Krátce po 11. hodině jsme ji převzali od maminky Kateřiny a Míry a vydali jsme se užívat si společně krásný slunný den. Po vydatném obědě v příbramském TESCU jsme vyrazili směrem Sedlčany, abychom zde odbočili na Vysoký Chlumec, kde se nachází báječný vesnický skanzen. A zde jsme si užili hezké chvíle s historickým životem na středočeském venkově.

Po prohlídce a koupi suvenýrů, z nichž si některé udělala z korálků a za odborné rady paní Běty osobně Valentýnka pro sestřičku Kačenku a pro sebe, jsme se vydali zpět, abychom se cestou do Příbrami stavili na zmrzlině a občerstvení v Restauraci Zrůbek U Fárů na břehu překrásné Vltavy nedaleko Kamýku nad Vltavou. V příjemném prostředí restaurace a jejího zahradního posezení s malým přístavním molem jsme si pochutnali na pohárech se zmrzlinou, udělali jsme si pár snímků a po hodince jsme nasedli a vrátili se zpět do Příbrami. Vájušku si převzala maminka a my se vraceli pomalu mimo dálnici zpět. Silný provoz a velké vedro byly unavující. K večeru jsme zdárně dorazili...
24 fotek, letos v květnu, 21 zobrazení, přidat komentář
Nápad jít do průvodu s podobiznami příbuzných, kteří bojovali ve Velké vlastenecké válce, se zrodil v roce 2012 v Tomsku . Za krátkou dobu se akce bleskově rozšířila prakticky po celém světě, také u nás např. v Praze, Brně, Ostravě, K. Varech a Teplicích.

V letošním roce byl 9. května na Rudém náměstí zastoupen i Klub českého pohraničí. Stalo se tak díky představiteli ministerstva obrany Ruské federace pro memoriální práci v ČR 1. tajemníkovi velvyslanectví Ruské federace v ČR p. V.V. Konnovi. Oslovil mě s nabídkou účasti na této patriotické akci s tím, že se na mě obrátí organizační štáb v Moskvě a dohodneme podrobnosti. Vše se seběhlo velice rychle – nejdříve mailem přišel dotazník pro zahraniční účastníky s upřesněním termínu zajištění letenky. Po několika mailech a telefonátech jsem se náhle objevil na letišti Šeremeťjevo, kde jsem se k své velké radosti, sešel s dalšími pozvanými z naší země – bylo nás 5. Následoval transfer do luxusního hotelu v centru Moskvy, ubytování a seznámení s programem.

Ještě toho dne odpoledne jsme autobusem přejeli na Výstavu úspěchů národního hospodářství, kde jsme se v jednom z pavilónů seznámili s expozicí věnované počátkům ruského státu. Mladý průvodce byl velmi erudovaný a po celou dobu se omlouval za časový deficit. Po prohlídce totiž následovalo promítání filmu Sobibor. A pak zpět na hotel, kde jsme se u večeře začali blíže seznamovat s dalšími účastníky. V rámci individuálního programu se část české delegace vydala na prohlídku města.

Mezi námi byl i pan Vladimír Winter, který jako mladý chlapec začínal válku u Stalingradu a pak se Svobodovou armádou přišel do Čech, odkud jeho rodina před válkou odešla pomáhat budovat Sovětský svaz. Jeho zážitky by vydaly na celou knihu! On se přímo jako host zúčastnil vojenské přehlídky na Rudém náměstí. My ostatní jsme si zatím v recepci hotelu vyzvedávali transparenty s fotografiemi účastníků Velké vlastenecké války. Já jsem nesl fotografii maminky svého přítele, člena ašské organizace KČP plk. Stěpanova, která bojovala jako radistka na člunech-lovcích na Karelské frontě. Moji kozáckou uniformu kromě vyznamenání KČP a dalších krášlil ještě slavností opasek Ruské armády, se kterým se Aleksandr Petrovič zúčastnil 3x přehlídky na Rudém náměstí jako velitel oceňované Omské brigády vojsk ministerstva vnitra. Na první pohled upoutali účastníci z Polska v uniformách Polské lidové armády, kde dosáhli vysokých hodností. Francouzi nesli portréty svých rodinných příslušníků, bojovníků leteckého pluku Normandie-Němen. Mnoho hostů bylo též z bývalé Jugoslávie, především ze Srbska, ale i z Izraele, Kanady a dalších zemí.

Ale to už jsme se stali součástí jedné obrovské lidské řeky, do jejíhož středu nás zavedli mladí dobrovolníci mající na starost naši skupinu asi 15 lidí, posádky jednoho malého autobusu. Další dobrovolníci rozdávali účastníkům květiny ke zkrášlení fotografií i vodu k občerstvení. Přenos zajišťovalo několik televizních štábů a přímý přenos probíhal na velkoplošných obrazovkách po trase pochodu. Když jsme se teprve blížili k Rudému náměstí, organizátoři hlásili 800 000 účastníků, ve večerních zprávách bylo ohlášeno 1,5 mil. /na našem internetu okolo milionu/. Čísla nejsou rozhodující, atmosféra jen těžko popsatelná. Mnoho účastníků bylo v dobových uniformách, zpívali se písně té doby, spontánně se zastavovali a hovořili spolu. Pozornost vzbuzovala naše řeč – lidé se zastavovali a ptali, odkud jsme. Při té příležitosti jsem mnohokrát informoval o KČP a náplni jeho činnosti. Krátce jsem pohovořil i se skupinou pohraničníků-veteránů Ruské federace, kteří si vzali vizitku. Snad to bylo setkání první a ne poslední.
Večer jsme v hotelu byli pozváni na jeho střechu ke sledování slavnostního ohňostroje. Už samotný pohled na večerní Moskvu z výšky 33 pater byl úchvatný. Úderem 22.00 hod. se nebe nad městem rozzářilo mnohobarevnou světelnou kaskádou. Kromě „velkého“ byly odpalovány menší ohňostroje, kam jen oko dohlédlo. Následovala slavnostní večeře a ještě jedno překvapení na následující den – ve Společenském sále Státní dumy Ruské federace se konala mezinárodní konference věnovaná patriotické práci, na kterou jsme byli pozváni. Jednání řídila vedoucí odboru pro patriotickou práci a výchovu mládeže Státní dumy, vystoupila veteránka bitvy u Stalingradu a další hosté. Pozornost vzbudila slova o překrucování dějin v Polsku, na Ukrajině a v Litvě. Princ Bourbon-parmský ocenil roli Sovětského svazu ve Velké vlastenecké válce a přidal osobní vzpomínky na boj s Němci, kdy jim neumožnil využívat pozemky ve svém vlastnictví. Aplaus vzbudilo vystoupení syrského delegáta. Ten hovořil o tom, že před časem byl zapřisáhlým antikomunistou. Nyní děkuje Rusku a prezidentu Putinovi za angažmá v konfliktu na Středním východě, neboť to je zárukou existence jeho země jako samostatného státu.

O přestávce pokračovala neformální setkání a výměna kontaktů. Byla diskutována možnost uvedení výstavy umělců z Oděsy věnovaná tématice války v Praze nebo Bratislavě. Velmi plodné bylo jednání s vedoucím polské delegace. Uvedl, že v zemi neexistuje samostatná organizace pohraničníků-veteránů. Projevil velký zájem o navázání kontaktů s KČP a pozval mě spolu s plk. Stěpanovem na setkání ve Varšavě.

Pak už následovalo rozloučení a odjezd na letiště…..

Valeriji Vasiljeviči, děkuji Vám za nezapomenutelný zážitek, který mě bude provázet celým dalším životem. Jsem rád, že účastníci akci využili i k navázání kontaktů a diskusi o možnostech setkávání a spolupráce.

Text: Zdeněk Dragoun
Korekce: JH
Foto: Alexander Stěpanov, Zdeněk Dragoun, Roman Janas
8 fotek, 19.5.2018, 17 zobrazení, přidat komentář
... Vzhledem k tomu, že se zase dějiny pohnuly a Rudolf Josiek byl dne 9. 5. 2018 vyznamenánin nejvyšším oceněním města Třince, které mu bylo uděleno In memoriam - Čestné občanství města Třince, které bylo uděleno starostkou tohoto města RNDr. Věrou Palkovskou... Toto Čestné občanství převzal za rodinu pan Šurman...

.... U nás ve Františkových Lázních jsme dozorce Finanční stráže Rudolfa Josieka rovněž vzpomněli a to 8. 5. 2018, na Den Vítězství. Při této příležitosti byly položeny u pomníku Rudolfa Josieka květiny. Samotného aktu se zúčastnil starosta a místostarosta města, zástupce za Český svaz protifašistických bojovníků(ČSPB) pan Munzi, dále delegace ZO KSČM a KČP ve Františkových Lázních...

... K celé záležitosti uvádím, že mi byla rodinou Rudofa Josieka zaslaná kniha, kterou velice dobře zpracoval Třinecký historik pan Petr Majer. Ta mimo jiné vystihuje vše o Rudolfu Josiekovi od jeho prvopočátků až do jeho zákeřného zavraždění zde v Horních Lomanech u Františkových Lázních. Kniha je doplněna řadou dobových fotografií včetně dopisů, které posílal Rudolf Josiek průběžně domů. V knize je i dopis bývalého starosty našeho města, který v dopise zval rodinu pana Josieka na odhalení tohoto pomníku v roce 1958 ...
Pomník byl ve Fr. Lázních - Horních Lomanech postaven na jeho počest k 20. výročí od je ho smrti za přispění a podpory města Fr. Lázní a Místní organizace ČSPB....

Text a foto: Jaroslav Křemen - Františkovy Lázně
Korekce a graf. úprava: JH
21 fotek, 15.5.2018, 17 zobrazení, přidat komentář
U příležitosti 73. výročí ukončení druhé světové války v Evropě a osvobození Československa uskutečnil KČP Aš dne 8.5.2018 ve 14.00 hodin pietní akci na místním hřbitově v Hranicích u pomníku sovětských válečných zajatců. Položením kytic jsme si uctili památku obětí války.

Přítomné přivítal předseda KČP Aš, který připomněl válečné hrůzy, desítky miliónů obětí, zničená města a vyvražděné vesnice. Připomněl hrdinství těch, kteří nás osvobozovali od německé okupace. Zdůraznil, že hlavní tíhu bojů za naši svobodu nesla Rudá armáda, která dne 6.10.1944, jako první vstoupila na naše území a při osvobozování naší vlasti zaplatilo svým životem 140 tisíc vojáků. Zmínil se o osvobození města Hranice dne 18.4.1945 americkou armádou, bez odporu a ztrát na životech vojáků. Byla zdůrazněna úcta k válečným obětem, nutnost připomínat hrůzy války a důležitost péče o válečné hroby, pomníky a památníky.

Historické okolnosti kolem života a úmrtí sovětských válečných zajatců v Hranicích nám objasnil přítel Antonín Juříček, který při tom vycházel z informací od přímých pamětníků.
Na závěr akce v Hranicích bylo pro účastníky připraveno malé občerstvení v místním klubu.

V tento den se ještě členové našeho klubu zúčastnili pietní akce organizované ašskou organizací KSČM na hřbitově v Aši u památníku sovětských válečných zajatců. Následující den, 9. května, se zástupci našeho ašského klubu účastnili oslav "Dne vítězství" na velvyslanectví RF v Praze.
Hlubokou úctu válečným obětem a úctu, čest, vděk a přátelství našim osvoboditelům.

Za KČP Aš: Milan Paučo
36 fotek, 25.4.2018, 44 zobrazení, přidat komentář
V pondělí 9.4.2018 krátce po poledni se sešli v nejsevernějším cípu Ašského výběžku v areálu bývalé pohraniční roty Pastviny členové a sympatizanti KČP z Hranic, Aše, Františkových Lázní a z Chebu u pomníku svob. Vaculy, aby vzpomněli na jeho smutný příběh velitele hlídky PS ve službě za trasou ŽTZ. Pietní akt byl zahájen za zvuku České a Slovenské státní hymny.

"František Vacula pocházel z Bezuchova, okres Přerov, narodil se v roce 1934 a byl vyučeným strojním zámečníkem. V listopadu roku 1954 nastoupil základní vojenskou službu u 5. pohraniční brigády Cheb a po výcviku sloužil u její 3. roty prvního praporu. V roce 1956 byl povýšen na svobodníka a byl vysílán do dvojčlenné hlídky PS jako její velitel.

Jako druhý člen hlídky s ním byl, jako obvykle, vysílán vojín Miloslav Chalupník, narozený v roce 1935 v Podešíně, okres Žďár nad Sázavou, vyučený zedník. Oba vojáci byli považování za kádrově ideální pohraničníky.

Na poslední osudnou hlídku byli oba vysláni 10. dubna 1956. Měli za úkol dojít k zátarasu, projít jím vraty do vnějšího úseku a hlídkovat na vnější straně zátarasu. V určenou dobu se měli vrátit k vratům, opět je odemknout a setkat se tu se střídající hlídkou. Té měl Vacula předat klíče a vrátit se spolu s Chalupníkem na rotu. Za zátarasem měli být od 9 do 13 hodin.

Ještě v 11 hodin se Chalupník spojil telefonem s dozorčím roty a nic nenaznačovalo, že dojde k mimořádné situaci. Tak byla, jako obvykle, vyslána další hlídka, která je měla vystřídat. Avšak u vrat zátarasu v určenou hodinu čekala marně. Po chvíli čekání oba členové další hlídky přelezli zátaras (vyznali se) s tím, že kamarádům půjdou naproti. Ovšem po chvíli zahlédli ležící postavu, ve které pak poznali svobodníka Vaculu, který už nejevil známky života. Tělo leželo pouhých 12 metrů od státní hranice.

Povolali proto posilu z roty, která se záhy dostavila. Členové hlídky mezitím hledali vojína Chalupníka a podle stop bylo zřejmé, že zamířil na německou stranu hranice. Smrt svobodníka Vaculy se začala vyšetřovat jako vražda zběhem jak na naší české straně, tak i německou Grenzpolizei, které česká strana předala důkazní materiál.

Pitva těla svobodníka Františka Vaculy prokázala, že byl zastřelen ze samonabíjecí pušky vzor 52, československou municí a nikoliv ze své pušky. Střelec pálil z blízkosti do zad, střela prošla páteří i srdcem a Vacula musel být okamžitě mrtev.

Na rozdíl od jiných případů je pozoruhodné, že západoněmecká justice se tentokrát chovala nekompromisně. Chalupník byl obžalován z vraždy a byl odsouzen k 10 letům vězení, což byla horní hranice trestní sazby... "

Těmito slovy přiblížil bývalý velitel této roty mjr. PS v.v. Antonín Juříček okolnosti, jak přišel o život svob. Vacula při výkonu služby k OSH. S hlubokou úctou byly položeny k pomníku našeho hrdiny květiny. S poděkováním všem účastníkům aktu ukončil pietní akt předseda MO KČP Aš mjr. PS v.v. Milan Paučo.

Následně vyzval přítomné k přesunu do Farského lesa v nedalekém městě Hranice, kde pokračovalo naše pietní vzpomínání u památníku 7 britských letců.
Také zde přiblížil Antonín Juříček blíže to, co se tehdy stalo: "Letoun zde ztroskotal 5. března roku 1943. Zasáhla ho palba německého protiletadlového dělostřelectva po jeho náletu na Saskou Kamenici Chemnitz. Stalo se to, zrovna když se otáčel nad Krušnými horami. Posádka bombardéru čítala sedm členů. Nejdříve se rozhodli nouzově přistát, ale při nočním přistání v neznámém terénu se Lancaster roztříštil o zem. Dle vyprávění očité svědkyně nebyli hned všichni mrtví, ale poraněné údajně dobili německé ženy s vidlemi z nedalekého statku."

Také zde jsme všichni pietní chvilkou ticha a položením květin a zapálením svíček u pomníku uctili jejich památku.

Pak nás již čekalo přesunutí do příjemného klubového prostředí a společné přátelské posezení s besedou a malým občerstvením přímo v Hranicích.

Za dobře připravenou akci patří uznání především Tondovi Juříčkovi a Milanovi Paučovi z Hranic.

Text: Jarda Horák
Foto: Milan Paučo
78 fotek, letos v dubnu, 40 zobrazení, přidat komentář
BYL TO DEN S VELKÝM"D"...

V okolí Pístovského památníku s mohylou uprostřed se na zelených loukách plných pampelišek popásaly spokojeně kravky. To byly první zjištění účastníků přijíždějících k pietnímu místu k památníku na Pístově. Všichni přítomní byli z krásné jarní nadílky usměvaví, nově přicházející účastníci byli okamžitě vítáni a oslovováni milými ženami s nabídkou "...Chcete si dát teplou kávičku nebo čaj..?". Srdečná vítání a přátelská objetí, spousta květin a báječná nálada. A to vše i přesto, že hlavním posláním tohoto setkání občanů z blízkého okolí, představitelů a zástupců měst a obcí, politiků, ale i antifašistických, protiválečných a vlasteneckých spolků a organizací z Čech, Německa a Ruska, nejpočetněji zastoupených především členy KČP, představitelů Policie a Hasičského sboru bylo uctění památky 68 vězňů - obětí fašismu, které zahynuly 21.4.1945 na pochodu smrti z německého Legenfeldu do koncentračního tábora Flossenbürg. Právě v těchto místech je napadl americký stíhací letoun a začal na ně střílet.
Jednalo se o pochod smrti, který vyšel 13. dubna z koncentračního tábora Lengelfeld. Vězni dostali od dozorců SS příkaz při náletu zůstat ležet na silnici. Strážci SS údajně stříleli ručními zbraněmi proti letadlu. To se vrátilo a útok zopakovalo. Mrtvých vězňů bylo po útoku 30, ale stráže pobily všechny raněné.

Ve společném hrobu je pohřbeno 68 obětí pochodu smrti různých národností: 25 Poláků, 6 Italů, 1 Čech, 2 Angličané, 15 Rusů, 5 Maďarů, 2 Belgičané, pravděpodobně 3 Jugoslávci, 5 Němců a 4 nezjištěné národnosti, z toho 38 obětí identifikovaných. Památník Pístov je evidován jako kulturní památka.

Po zahájení aktu Českou státní hymnou přivítal přítomné Plánský místostarosta Ing. Pavel Nutil a přiblížil okolnosti z 21.4.1945, při nichž padly v posledních dnech války zbytečně tyto oběti. S dalšími protiválečnými projevy vystoupili zástupce Karlovarského ruského konzulátu Kirill Popov, dál europoslanec Ing. Jaromír Kohlíček, přítomní němečtí antifašisté a zástupkyně duchovenstva.

Po položení kytic a uctění památky u Pístovské mohyly obětí se přítomní členové KČP společně europoslancem Kohlíčkem a zástupcem ruského konzulátu přesunuli na hřbitov v Trstěnicích, aby zde uctili památku rudoarmějce por. Pavla Nazarova, který zde nedaleko položil svůj mladý život 14 dní před koncem války v Evropě 25.4.1945.
Úvodní projev Ivana Růžičky doplnili poté zástupce ruského konzulátu Kirill Popov a europoslanec Jaromír Kohlíček, krátce se připojili i další. Po položení květin k pomníku rudoarmějce byl předán děkovný list 1. tajemníka velvyslanectví Ruské federace v Praze p. V. V. Konnova za memoriální péči o hrob rudoarmějce našemu příteli Jindřichu Rychtářovi.

Z Trstěnic jsme ve většině členů KČP společně s ruskými kozáky Sašou Stěpanovem a Zdeňkem Dragounem odjeli do Dolního Žandova, kde ukázal předseda žandovské MO KČP Zdeněk Trešl staro-nové místo se zapomenutým hrobem dalších ruských obětí 2. světové války, o který začali pečovat členové KČP v D. Žandově.
V tuto chvíli nám zbývalo již pouze navštívit nedaleký tzv. Manský Dvůr, kde je rovněž jedno z míst s pomníkem oběti fašistického řádění a kde si se zájmem všichni naši členové prohlédli expozici vojenského muzea s řadou retro přístrojů a zařízení. Vstřícné přijetí naší delegace ze strany majitele zařízení, které v době války sloužilo Henleinovi jako jedno z jeho pohraničních sídel, nám umožnilo poznat další historicky velmi zajímavé místo.

Nyní v té plejádě návštěv pietních míst zůstalo uctít památku agentem zastřeleného stržm. Jaroslava Kysilky v Paliči 21.4.1949. Také zde byli našimi přáteli položeny květiny k jeho pomníku a Zdeněk Trešl informoval nejen o okolnostech úmrtí Jardy Kysilky, ale připomněl další jevy, kterých jsme v souvislosti s ochranou suverenity naší země a národa v současné době svědky a které odsuzujeme.

Naše téměř celodenní pietní vzpomínání bylo tedy zakončeno v malé pohraniční osadě Palič a s chutí jsme přijali připravené závěrečné občerstvení ve zdejší hospůdce, kterou pamatují i z dávné historie mnozí ochránci hranic z dob dávno minulých. I zde jsme si uvědomovali, jak úzce byl spojen život občanů žijících v příhraničí s potřebami podílet se na ochráně nedotknutelnosti státních hranic naší země a její suverenity.

Text: Jarda Horák a Zdeněk Dragoun
Foto: J. Horák, Jindřich Havlíček, Alexander Stěpanov
179 fotek, letos v dubnu, 38 zobrazení, přidat komentář
Jednání krajského sněmu KČP Karlovarského kraje se uskutečnilo v sobotu 14.4.2018 v prostorách Sokolovského OV KSČM za účasti 100% delegátů (35). Mezi hosty, kteří přijali pozvání, byli jak přátelé z vedení Národní rady KČP v čele s předsedou Rudolfem Peltánem, dále europoslanec Jaromír Kohlíček, dalšími hosty byli představitelé krajských a okresních orgánů Levicového svazu žen, Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu, KSČM a KČP ze Středočeského kraje.
Po přivítání a zahájení českou a slovenskou hymnou byla přítomnými uctěna památka přátel z Karlovarského kraje a jeho jednotlivých okresů, kteří již nejsou mezi námi.

Následně přítel Horák předložil hodnotící dokument z činnosti krajské organizace a o hlavních směrech práce v nastávajícím období s důrazem na organizaci a podíl na akcích ke 100. výročí vzniku samostatného Československa po rozpadu Rakousko-Uherského mocnářství a dalších vzpomínkových událostech. Stěžejní pozornost nadále zůstane věnována všemi členy celokrajské organizace KČP práce mezi veřejností s důrazem na mladou generaci při objasňování zhoubných výkladů historie našich národů a překrucování objektivní pravdy. Tím také neustane naše úsilí eliminovat z života českého a slovenského lidu negativní vlivy působícího Sudetoněmeckého ladsmanšaftu a jeho tlak na zrušení Benešových dekretů a zneuznání platné zákonnosti Postupimské konference ve vztahu k poválečnému vysídlení Němců. Úlohy a poslání členů našich organizací zůstává podstatně širší a budou si vyžadovat soudnost, zdravý rozum i srdce všech vlastenců - členů KČP a jejich příznivců.
V této souvislosti byly vytčeny i konkrétní hlavní cíle pro zvýšení účinnosti společného působení na naši veřejnost v dalším období.

Předáním ocenění Národní rady z rukou jejího předsedy řadě aktivních přátel z místních organizací KČP v kraji pokračovalo jednání sněmu. Bylo tak vyjádřeno poděkování za jejich projevy vlastenectví a příkladnou vlasteneckou práci pro naši zemi, naši veřejnost a pro KČP.

Protože se krajský sněm konal v den, kdy došlo v brzkých ranních hodinách k pirátskému raketovému napadení Sýrie ze strany USA, Franci a Velké Británie, byl tento teroristický útok všemi přítomnými jednoznačně odsouzen jako projev velmocenské zlovůle USA a spojenců v NATO vůči suverénnímu mírumilovnému státu, hájící svou svébytnost před násilnými islamistickými hordami, které vedou za podpory USA nezákonný boj proti legálně zvolené syrské vládě prezidenta Assada. Společné odsouzení tohoto bezprecedentního násilného aktu vůči Sýrii se stalo součástí PROVOLÁNÍ účastníků krajského sněmu KČP kraje Karlovy Vary. I tohoto, pro ohrožení světového míru závažného teroristického aktu, se dotýkaly mj. některé diskusní příspěvky.
Po závěrečném Husitském chorálu bylo jednání krajského sněmu ukončeno.

Za přípravu a zdárný průběh sněmu si zaslouží uznání a poděkování Václav Jančo, Štěpán Drapák a Oleg Kalaš a všichni ti členové, kteří zpracovávali potřebnou dokumentaci pro jednání sněmu.

Text: Jaroslav Horák
Foto: Jaroslav Mühlberger, Jindřich Havlíček, Jaroslav Horák
31 fotek, 10.4.2018, 26 zobrazení, přidat komentář
Místní organizace KČP v Dolním Žandově uspořádala 3. března 2018 na střelnici v Odravě již 4. ročník soutěžní střelby pro své členy a sympatizanty. Z 28 zúčastněných bylo 12 mladých členů do 22 let. Soutěž probíhala ve střelbě ze Sa 58, které se zúčastnilo 20 soutěžících, dále v pistoli soutěžilo 12 střelců a s malorážkou soutěžilo 7 žen a slečen.

Hlavní rozhodčí soutěže přítel Šrail Antonín ml. s komisí zvládli objektivní vyhodnocení dosažených výsledků soutěžících na výtečnou. Na střelnici panovala od 15. do 20. hodiny výtečná atmosféra a upřímné přátelství. První tři vítězové z každé kategorie byli odměněny hodnotnými cenami s diplomy, byly uděleny i ceny útěchy.

Výsledky:
SA 58, - 1.místo - Kalina mladší, který dosáhl nástřel 67 z možných 70.
- 2. místo obsadili hned 3 soutěžící - Rada J., Neuman V., Tichoň J. s nástřely 66 bodů.
- 3.místo: Jadlovský J., Havlíček Jind., Kalina J. st., Pešek Jar. S nástřelem 65 bodů.
Pi vz 9. - 1 místo Votípka Zd.- 57 bodů,
- 2. místo Petrášek 51 bodů,
- 3. místo. Pešek Jar. 46 bodů,
Malorážka: 1 místo Kajerová Sandra s nástřelem 66 bodů, 18 let (nejmladší členka klubu KČP D. Žandov)
- 2. místo Šrailová Kr. s 65 body,
- 3. místo Wágneterová Mar. s 56 body

Nejcennější pro nás všechny zúčastněné v této vydařené akci bylo především to, že zocelila kolektiv mladých členů se členy dříve narozenými.

Text: Trešl Zdeněk
Foto: Jindřich Havlíček
127 fotek, jaro, 38 zobrazení, přidat komentář
Jako by se tu sobotu 24.3.2018 spojily všechny dobré víly a hodní duchové...
Skutečně jsme si všichni účastníci té báječné akce, kterou do kynologického klubu KRÁSNOOČKO v Chomutově Pepy a Jarušky Prášilových svolali právě oni, připadali téměř jako v pohádce...
Krásné počasí nám poslal Pán shora, čisté a dobrým jídlem a pitím připravené klubové zařízení kynologům v republice známého Krásnoočka a... Hlavně úžasná atmosféra přátelství, vzájemné úcty a všeobecného veselí, kterou každému z celé republiky přijíždějících pozvaných hostů z řad přátel pejsků a odborníků přes kynologii od samého počátku připravil věčně usměvavý a plný humoru náš kolega kpt. v.v. Josef Prášil se svou vynikající chomutovskou kynologickou PARTOU HIC.
Nevěřili byste, přátelé, co všechno se může odehrát v průběhu jednoho dne při jedinečné organizaci setkání osobností, jejichž život byl a je spjat s přítelem člověku nejbližším - s psisky, pejsky...pejsánky.

PŘEKVAPENÍ na PŘEKVAPENÍ nám všem připravil Pepa s Jaruškou, Michalkou a dalšími chomutovskými uznávanými pejskaři z řad chlapů i něžných děvčat.
Již tradičně jsme se tohoto mimořádného pejskařského aktu zúčastnili my z chebského a ašského prostředí členů a příznivců KČP - bývalý velitel Chovné stanice na Novém Žďáru mjr. PS v.v. Ladislav Zvolánek, pplk. PS v.v. RSDr. Jaroslav Horák jako jeden z mnoha psovodů chovné stanice a zároveň psovod Bronyho. Byl to právě Brony, který v roce 1971 představoval hlavního psího hrdinu ve filmu s pohraničnickou tématikou ČERNÝ VLK. Dalším hostem z Chebu byl uznávaný místní kynolog a výcvikář Ing. Jiří Nesládek.
Byli jsme to právě my, kteří jsme na místo setkání přijeli jako jedni z prvních 35ti účastníků. Po vřelém přijetí a přátelských objetích (zejména s milými a usměvavými děvčaty - hospodyňkami a pejskařky, které Pepovi byly silnou pomocnou rukou) do nás začali společně doslova cpát spoustu dobrého PAPU a ... Tak jsme každé sousto (a že jich bylo!) zapíjeli dobrým pitím (nealko i alko...). Přitom jsme slyšeli z úst našeho Pepy "...Jen jezte, KLUCÍÍÍ, abyste nabrali znovu sil pro dnešní den po té vyčerpávající cestě až z Aše...!" A tak to odnášely obložené chlebíčky, báječný gulášek a svíčková, dortíky... NE, přátelé, dost už s jídlem a pitím, protože CO JE MOC... TO JE U KRÁSNOOČKA VŽDY BÁJEČNÉ.
To nejlepší a nejkrásnější překvapení však nastalo, když se mezi postupně přicházejícími přáteli náhle objevil spisovatel o kynologii a výtečný kolega plk. ing. Jiří Rulc a s sebou přivedl... TĚŽKO BYSTE HÁDALI, PŘÁTELÉ..!
Jirka totiž přivezl z Prahy hosty nejváženější - plk. PS Ing. Karla Hartla (94), který byl náčelníkem všech pejskařů PS a svého času uznávaným prezidentem kynologů v ČSSR, zakladatel chovu československého ovčáka. A téměř jsme přestali dýchat, když jsme vedle našeho Karla Hartla viděli stát herce a režiséra Josefa Hajdučíka. Pepa Hajdučík (88) totiž ve filmu Černý vlk hrál hlavního hrdinu pohraničníka Štencla, který sloužil s fenkou Lízou (ve filmu) a ta se ve velké psí lásce zamilovala přes "dráty" a státní hranici do Černého vlka a... To by ale bylo na dlouhé povídání. Lépe je si film pustit.
Srdečné vítání, opět přátelská objetí, s trochou překvapení ze strany Pepy Hajdučíka, kdo že ho tu všechno vítá a objímá... Nejdojemnější, až slzy do očí vhánějící bylo, když před sebou stáli Jarda Horák (67) a Pepa Hajdučík, kterému Pepa Prášilů představoval bývalého psovoda Černého vlka Jardu (tenkrát mu bylo 20 let a Pepovi Hajdučíkovi 41). "Jardo, to jsi tý.." spustil Pepa Hajdučík a pokračoval "...Vdyť já toho Bronyho měl tak rád, vlastně jsme ho všichni měli rádi i s tou jeho Lízou a se štěňaty...".

Přátelé, nyní si všichni, kteří čtete tento příspěvek, můžete představovat skutečně jen to nejkrásnější, co se mohlo dál odvíjet při tomto nádherné setkání přátel po mnoha a mnoha letech. Karel Hartl, jako hlavní poradce filmu přes natáčení záběrů se psy (mj. Černí vlci byli používáni ve filmu hned 3! Bronyho starší bratr ISO a táta těchto obou synů CIGO - každý se hodil pro různé záběry), Josef Hajdučík jako představitel psovoda Lízy a její štěňat a Jarda Horák, benjamínek mezi kmety, tehdy skutečný psovod Černého vlka, který pomohl režiséru filmu Černému připravit pro Františka Peterku (FRANĚK - lesník a drsňák ve filmu) nejdramatičtější záběr ve filmu s Bronym tak, aby Brony - Černý vlk mohl být přímo Františkem Peterkou zvednut za tváře vlka ze země do vzduchu, zatočit s ním kolem a odkopnout ho... Ano, podařilo se bez filmových triků a bez úrazu! Všichni jsme najednou měli na co vzpomínat.

Skutečné vzpomínání na Černého vlka zahájil pak uprostřed pozorného přítomného posluchačstva (asi 30 účastníků setkání) spisovatel Jirka Rulc, který mezi svými četnými literárními díly o čsl. kynologii popsal mj. i vzpomínání Ladislava Zvolánka na chovnou stanici služ. psů na Novém Žďáru u Aše, odkud Brony - Černý vlk i fenka Líza se štěňaty (jen první měsíc natáčení, potom museli být vyměněny mladšími, protože rychle odrůstali, což filmu nevyhovovalo) pocházeli. Ve video-projekci přiblížil Ing. Rulc řadu záběrů ze života Bronyho na chovné stanici i následně z natáčení filmu. Svými živými vzpomínkami souběžně doplňovali jak herec Hajdučík, tak Ing. Hartl a samozřejmě Jarda Horák, kterému se natáčení filmu stalo osudným na celý život, neboť se rozhodl po rozhovoru s Karlem Harlem zůstat u Pohraniční stráže jako voják z povolání, ačkoliv měl již jen 2 měsíce do konce vojenské základní služby. ( https://cernyvlk-brony.webnode.cz/ )

Mezi další velmi milá překvapení následně patřilo předávání darů a dárečků, které za vzorné připravenosti předával každému z 35ti přítomných účastníků Josef Prášil, jako jeden z 10ti přítomných přímých služebníků na chovné stanici v Novém Žďáru, uznávané v 70.-80.letech za nejlepší v Československu v chovu sl. psů. Všem ženám byly předány kytičky v květináčích. Vrchní organizátor a bavič zároveň Pepa Prášil pak předal mimořádně krásné a cenné dary a vzpomínkové předměty, z kterých měli všichni až dojemnou radost. Dárkové balíčky plné dobrot, zlatou nití vyšívané vesty, kšiltové čepice a s krásným psím symbolem zdobené hodinky na řetízku obdrželi všichni hlavní hosté, všichni bývalí "chovňáci" a další přátelé převzali hodinky a další hodnotné dárky od majitele chovatelské stanice KRÁSNOOČKO jako poděkování a výraz uznání za mnohaleté přátelství spolupráci v oblasti kynologie.
Jarda Horák následně poděkoval jménem všech Pepovi za jedinečnou akci připravenou chomutovskými přáteli a u příležitosti jeho letošních 60. narozenin předal Josefu Prášilovi vlastnoručně vyhotovenou koláž "KRÁSNOOČKO" a pro vzpomínku na natáčení Černého vlka předal také druhý obraz s koláží. Následně předal vzpomínkové vlaječky a pamětní listy všem přítomným a bývalým ochráncům hranic předal samolepky "VETERÁNA PS".

Když se vše rozdalo, společně jsme se vyfotili a opět jsme se dali do konzumace dobrot, krásný symbolický dort se nám nechtělo ani krájet, ale pak přeci jenom chutnal. Besedovalo se a vzpomínalo a ...

Byl to, prostě, krásný den, na který se celý život bude vzpomínat.
PEPO, JARKO, MICHALKO a celá chomutovská dobrá parto, DĚKUJEME VÁM a ÚCTA K VÁM.

AŤ SE DAŘÍ KRÁSNOOČKU!

PS: přehled účasti pohraničníků sloužících na CHS - Ladislav Zvolánek, Jarda Horák, Josef Prášil, Ilja Uvízl, Josef Lucák, Pavel Šrytr, .......

Text: Jarda Horák
Foto: Josef a Jaroslava Prášilovi, Michela Šultová a Jarda Horák
26 fotek, zima 2017/2018, 85 zobrazení, přidat komentář
OCENĚNÍ MEMORIÁLNÍ PRÁCE

V průběhu února t.r. navštívil Hranice u Aše vedoucí zastoupení Ministerstva obrany Ruské federace pro organizaci vojensko-memoriální činnosti v České republice, 1. tajemník velvyslanectví Ruské federace v Praze p. V. V. Konnov. Na místním hřbitově ho přivítali členové vedení místní organizace KČP v Aši předseda MO KČP v Aši mjr. PS v.v. Milan Paučo a mj. PS v.v. Antonín Juříček, který se zde příkladně stará o hrob sovětských válečných zajatců z 2. sv. v. Po uctění památky obětí a zadokumentování pomníku se všichni odebrali do prostor bývalé pohraniční roty Trojmezí, kde přítel Juříček, její bývalý velitel, podal podrobný výklad. Setkání bylo zakončeno přátelským posezením v jeho domě a prohlídkou soukromého muzea.

Jako ocenění péče o hrob v Hranicích byli přátelé M. Paučo a A. Juříček pozváni na recepci konanou u příležitosti Dne obránce vlasti /vznik Rudé armády – 100. výročí/, kterou pořádal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ruské federace v ČR Jeho Excelence A. V. Zmejevskij společně s vojenským a leteckým přidělencem plk. I. V Ščepinem. Zde byli doprovázeni již tradičními účastníky této akce, členy ašské organizace KČP plk. A. P. Stěpanovem a esaulem Z. Dragounem. Po přivítání plk. Ščepinem a jeho zástupci byla možnost k řadě neformálních setkání a rozhovorů – např. s předsedou KSČM V. Filipem, kosmonautem V. Remkem, senátorem J. Doubravou, veterány a představiteli jejich organizací jakož i vojenskými a leteckými přidělenci dalších zemí.

A 1. března přátelé Paučo a Juříček opět cestovali do Prahy. Na ruském velvyslanectví bylo zorganizováno setkání za účelem ocenění memoriální práce v ČR. Naši přátelé zde převzali Děkovný diplom za péči o válečné hroby vydaný ministerstvem obrany Ruské federace.

Jak řekl V. V. Konnov, pohraničníci se pohybovali v odlehlých koutech země a nelze vyloučit, že znají dosud nezadokumentovaná místa posledního odpočinku rudoarmějců a válečných zajatců. On a jeho spolupracovníci se této činnosti velice pečlivě věnují a chystají se každoročně vydávat publikaci mapující tyto hroby na území jednotlivého kraje – jako první vychází publikace o kraji Karlovarském.

Byla zorganizována schůzka V. V. Konnova s předsedou Národní rady KČP JUDr. R. Peltánem, šéfredaktorem Hraničáře Dr. M. Havlíčkem a tajemník NR KČP J. Hudcem, kde byly projednány možnosti další spolupráce nejen na tomto úseku.

Foto: Alexander Stěpanov
Text: Zdeněk Dragoun
62 fotek, letos v únoru, 73 zobrazení, přidat komentář
V sobotu 17.února 2018 se na již významnou tradiční kulturní akci v Chodové Plané - HRANIČÁŘSKÝ PLES - těšila spousta našich členů z KČP a přátel, kteří se na toto výjimečné přátelské setkání s bohatým kulturním programem sjeli nejen z Plzeňska, Karlovarska, ale přijeli i naši přátelé z Prahy a okolí.

Již počtvrté bylo společným úsilím organizátorů z Plánského KČP, z chebské a žandovské org. KČP podařilo vytvořit v sále chodovského kulturního domu příjemné přátelské a kulturou prodchnuté prostředí, v němž se sešlo na 200 spokojených účastníků plesu. Mezi přítomnými byli i kozáčtí hosté vedeni plk. Alexandrem Stěpanovem a mezi dalšími hosty byli i někteří ze 45 sponzorů tohoto plesu, kteří mimo jiné přispěli k 260 cenám do tomboly.

Program plesu byl obohacen podobně jako loňského roku krásným tanečním vystoupením mladého soutěžního tanečního páru s ukázkou standardních tanců, který sklidil bouřlivý potlesk. Se stejně pozitivním ohlasem všech přítomných se setkalo i skupinové taneční vystoupení žen a mužů s country tanci. K celkově dobré pohodě a taneční náladě po celou dobu přispívalo hudební expozé osvědčené a výtečné hudební skupiny AMÁTOVKA.

Za celkově úspěšný průběh letošního Hraničářského plesu je nutné vyjádřit díky a uznání kolektivům z místních organizací KČP vedených Stanislavem Kvasničkou, Zdeňkem Trešlem a Štěpánem Drapákem.
Rostoucí úroveň a obliba Hraničářských plesů řadí tento ples na post nejúspěšnějších v jeho historii, o čemž svědčí i vysoce kladné hodnocení na internetu.

Text: Zdeněk Trešl a Jarda Horák
Foto: Jindřich Havlíček
80 fotek, letos v lednu, 85 zobrazení, 1 komentář
Z výročního jednání za loňský rok v MO KČP Dolní Žandov 30.1.2018

Výroční zhodnocení činnosti jedné z nejaktivnějších místních organizací v karlovarském kraji se uskutečnilo následný den po vítězném zvolení Miloše Zemana za prezidenta, tedy v neděli 28. ledna t.r. Nebylo proto divu, že odpolední radostná nálada všech vytvářela jedinečnou atmosféru našeho setkání. Společně vyjádřené blahopřání našemu staronovému prezidentu bylo zároveň spojeno s nadějí nás všech v KČP, že se Miloši Zemanovi a Andrejovi Babišovi s podporou o všechny z „dolních“ 10 milionů občanů, včetně členů a příznivců KČP, podaří konečně očistit české politické i sdělovací veřejno-právní prostředí od vlastizrádců, korupčníků a zaprodanců bezpráví vůči vlastnímu národu.
Zahájení provedl předseda místní organizace kpt. PS v.v. Zdeněk Trešl. S úctou a s poděkováním za účast přivítal 35 účastníků v útulném prostředí sportovní klubovny žandovského fotbalového oddílu. Po schválení programu bez zbytečně podrobných detailů provedl Zdeněk rozbor celkové činnosti MO. Připomenul některé nutné personální změny ve výboru z důvodů především zdravotních. Proto také poděkoval za dlouholetou aktivní práci ve výboru Honzovi Blatskému, který po mnohá léta zabezpečoval mimo jiné příkladně i péči o pomník nstrž. Jaroslava Kysilky v Paliči. Výbor v současné době pracuje ve složení přátel Trešl, Havlíček, Šrailová, Hovorka a Pešek a předseda vyjádřil naději, že se společně bude dílo dařit ve prospěch celé 39ti členné žandovské organizace.
A že to bude vyžadovat skutečně hodně aktivní práce výboru a celé MO, o tom svědčí vysoce uznávané vzpomínkové vlastenecké a osvětově společenské akce, které přímo každý rok připravují, nebo se na jejich přípravě a průběhu podílejí spolu s chebskými, plánskými a dalšími členy KČP. Všichni přítomní potleskem ocenili připomenuté pietní akce u pomníku Jardy Kysilky na Paliči a následně vzpomínková setkání členů KČP a veřejnosti na hoře Dyleň s bohatým kulturním programem a s občerstvením. Příkladná spolupráce s obcí a její starostkou Ing. Eliškou Stránskou umožňuje podíl na každoročních oslavách MDŽ nejen v Žandově, ale i v Mar. Lázních.
Každý rok se od ledna do prosince zúčastňují žandovští na vzpomínkových a pietních akcích u pomníčků padlých pohraničníků a obětí fašismu v Chebu, Aši, Františkových Lázní, Hazlově, Křižovatce, Třech Sekerách, Pístově, Trstěnicích, Chodové Plané a dalších…. Ne malý je jejich podíl na organizačním zabezpečení Hraničářských plesů v Chodové Plané, které se s úspěchem konají již po 4 roky a staly se významnou tradicí, na kterou se sjíždějí naši přátelé z širokého okolí.
Výčet jejich činnosti není ani zdaleka úplný, ale i kdyby byl, tak už nyní si zaslouží všichni členové MO KČP z D. Žandova uznání a poděkování. Přitom nelze opomenout ani podíl žandovských na velice důstojných smutečních posledních rozloučeních se zesnulými členy KČP v krajském rozměru.
V diskusi za vzornou spolupráci MO KČP v D. Žandově s plánskou MO KČP poděkoval předseda MO z Plané kpt. PS v.v. Mgr. Stanislav Kvasnička, jako jeden z hostů, a připomněl termín 7.2.2018, kdy se v Chodové Plané uskuteční již 4. Hraničářský ples, na který pozval všechny přítomné. Srdečné díky vyjádřil členům MO také další host - krajský předseda Václav Bořánek a stručně připomněl některá fakta v současné politické situaci. Obdobná pozdravná vystoupení přednesli i přátelé JUDr. Jiří Chmelarčik a Jarda Horák. Standa Kvasnička pak přečetl Dopis premiérovi vlády ČR k vyjádření protestu KČP proti případnému nezákonnému postupu prokuratury SRN k provádění razií a domovních prohlídek v ČR a na Slovensku v rodinách podezřelých osob obviněných ze smrti německých občanů na čsl. SH v dobách socialismu u nás, jehož obsah byl oceněn a schválen potleskem všech.
Po ukončení oficiální části se rozvinula vzájemná beseda, která nebyla nikterak narušena podáním chutného občerstvení.
PŘÁTELÉ ŽANDOVSKÉ ORGANIZACE KČP, VŠEM VÁM DĚKUJEME A PŘEJEME MNOHO ZDARU V LETOŠNÍM ROCE 100. VÝROČÍ VZNIKU ČESKOSLOVENSKA.

Text: Jarda Horák
Foto: J. Horák a Míra Doupník
47 fotek, 24.1.2018, 58 zobrazení, přidat komentář
V neděli 14.1.2018 proběhlo neformální, neplánované setkání zástupců KČP Františkovy Lázně a KČP Aš. Stalo se tak poté, co mi zavolal předseda KČP Františkovy Lázně přítel Jaroslav Křemen a sdělil, že v lázních je na lázeňské rehabilitaci členka Národní rady KČP Adéla Valentová. A paní Aťka projevila zájem podívat se na Trojmezí. Tak jsme dohodli termín, hodinu a místo setkání. Za KČP Aš byl pozván místa a poměrů znalý přítel a hospodář KČP Aš Antonín Juříček z Hranic, který řadu let sloužil jako velitel na rotě PS Trojmezí. Jako místo setkání jsme zvolili prostor bývalé restaurace U Cinka. Ve 14.00 hodin přijeli na místo lázeňští přátelé Jaroslav Křemen s bratrem Františkem, Matěj Lehocký a vzácný host Adéla Valentová. V místě s výhledem na restauraci a objekt nové 1. roty PS Trojmezí, nám přítel Juříček zasvěceně pohovořil o tom, jak to tady chodilo a jaká byla služba na státní hranici. V rámci hovoru padl nápad podívat se na trojstátí.
A tak cestou, necestou, hrbolatou, kamenitou jsme vyjeli do místa hraničního styku Česka, Bavorska a Saska. Cestou jsme udělali zastávku v místě, kde stávala stará 1. rota PS Trojmezí a kde je nyní jen informační tabule. Na místě styku hranic tří států opět zavzpomínal na staré časy přítel Juříček. A zde padl další nápad.
Aby přítelkyně Valentová poznala i město Hranice a abychom se pochlubili, navrhli jsme zapálit svíčku a uctít si památku sovětských válečných zajatců, kteří v Hranicích zahynuli v průběhu druhé světové války a jsou pochováni na místním hřbitově. Vzhledem ke skutečnosti, že povětrnostní podmínky nebyly zrovna přívětivé, zvolili jsme napřed malé občerstvení v restauraci u hraničního přechodu Ebmath. Zde se rozproudila další a delší beseda, takže zapálení svíčky u pomníku proběhlo za značného šera ale se vší důstojností.
Když s odstupem pár dní si vzpomenu na toto náhlé a neplánované setkání, musím konstatovat, že abychom získávali nové poznatky a navazovali nová přátelství, nemusí být vše v plánu činnosti našich klubů.
Tímto bych chtěl poděkovat naší přítelkyni z Národní rady KČP Adélce Valentové i našim přátelům z KČP Františkovy Lázně.

Text: Milan Paučo
Foto: Milan Paučo a Jaroslav Křemen
34 fotek, 4.1.2018, 53 zobrazení, přidat komentář
Za účasti 20ti členů KČP z místních organizací Mar. Lázní, Dolního Žandova, Chebu a Aše se v předposledním dni roku 2017 uskutečnilo pietní odpoledne u objektu Obecního úřadu ve Třech Sekerách, kde došlo 31.12.1947 k zákeřné vraždě dvou příslušníků Finanční stráže, která zde v tu dobu měla sídlo.

Zúčastnění si v úvodu pod pronikavou taktovkou JUDr. Jiřího Chmelarčíka zazpívali Českou a Slovenskou hymnu a následně Jindra Havlíček přednesl vzpomínkovou řeč, za jejíž hodnotný obsah a historickou i současnou aktuálnost byl oceněn potleskem přítomných. Za květiny položené přítomnými k pamětní desce před zahájením poděkoval krajský předseda KČP Václav Bořánek, který zároveň omluvil nepřítomnost předsedy MO KČP Ivana Růžičky ze zdravotních důvodů. Poté se všichni odebrali do místní restaurace k malému občerstvení a k přátelské besedě, v níž aktivně vystoupili Václav Bořánek a Štěpán Drapák s informací z jednání NR KČP, dále Jiří Chmelarčík, Jarda Horák, Josef Švarcbek a další k současné situaci v naší zemi. Mimo jiné bylo připomenuto, že v době, kdy uctíváme památku zavražděných ochránců hranic, se v Chebu sešli příznivci odvolaného starosty Jalovce, který nevybíravě v nedávné minulosti, jako starosta, dehonestoval službu bývalých pohraničníků, aby projevili nespokojenost s jeho odvoláním.

Že je česká veřejnost v mnoha směrech dezinformacemi a záměrnou deformací naší historie zmanipulována, o tom všichni dobře víme a v tomto směru stojí i před členy a přáteli našeho KČP mnohá osvětová a další poslání.

Úvodní text: JH

Foto: JH a Jindřich Havlíček

………..TEXT PROJEVU JINDŘICHA HAVLÍČKA……….

Vážené přítelkyně, Vážení přátele,

bojovníci za mír, sociální spravedlnost a lidská práva.

Zítra uplyne 70 let, kdy naše zdejší veřejnost byla vyrušena z vánoční pohody zákeřným surovým činem bývalého československého občana německého původu Wernera Miliána z Příbora, instruktora Hitlerjugend. V 17 hodin 53 minut došlo k zákeřně vraždě dvou příslušníků finanční stráže Václava Mareše a Josefa Dleska. Po tomto činu se vrahovi podařilo utéci do blízkého Mähringu v Bavorsku. I přes žádost československé strany nebyl sousedním státem NSR vydán k potrestání. Pohřeb Václava Mareše a Josefa Dleska proběhl 5. ledna 1948 za účasti zástupců Ministerstva národní obrany, příslušníků čsl. armády, ministerstva financí, Okres. cel. správy a závodních rad, jakož i zástupců ozbrojených sborů, finanční stráže, zástupců korporací, úřadů s velkým počtem zdejšího obyvatelstva a okolních obcí.

Dnes již existuje velice málo přímých účastníků této tragédie. Smutek a žal tehdy postihl nejen rodiny jmenovaných příslušníků finanční stráže, ale všechny obyvatele zdejší obce Tří Seker, jejich blízkého okolí a všech ochránců československých státních hranic. Všichni tehdy věřili, že se podobná tragédie se již nikdy nebude opakovat u nás ani v žádné jiné zemi. Tehdejší víra našich občanů nebyla vyslyšena a na hranicích se postupně objevily pomníčky dalších ochránců našich státních hranic. Lidí, kteří zahynuli na hranicích při výkonu služby, je podle historických dokumentů více než 500. Ano byli to příslušníci pohraniční stráže, kdo později zabezpečovali klid pro pokojný život a práci lidí nejen zde v pohraničí, ale v celé naší zemi. A že neměli jednoduchou službu, o tom svědčí i historické prameny z tehdejší doby, kdy u narušitelů státní hranice byly nalezeny zbraně, samopaly, ruční granáty a další nebezpečné předměty.

Současný vývoj ve světě i v České republice jasně ukazuje, že o osudu lidstva stále není rozhodnuto. Jsou lidé, kteří znevažují práci bývalých ochránců státních hranic. Jedná se především o lidi z „Platformy evropské paměti a svědomí“, která vznikla na základě souhlasu vlády České republiky dne 14. října 2011 v Praze pod záštitou tří premiérů, včetně úřadujícího předsedy Rady EU. V současné době tato „Platforma“ čítá 55 institucí a organizací ze 13 států Evropské unie, dále z Ukrajiny, Moldavska, Albánie, Islandu, Kanady a USA.

21. září letošního roku čeští představitele teto „Platformy“ podali trestní oznámení - dle jejich vyjádření a výkladu - na odpovědné osoby v řetězci velení, od zasahující hlídky, přes velení pohraniční stráže, náměstky a ministry vnitra až po členy předsednictva ÚV KSČ zajištující ochranu hranic před rokem 1990 pro usmrcení lidí usilujících o překročení čs. hranic. V minulem roku se tato „Platforma“ zároveň obrátila na Německé nejvyšší státní zastupitelství v Karlsruhe, které pověřilo státní zastupitelství v bavorském Weidenu, aby začalo vyšetřovat smrt 4 německých občanů z bývalé NDR, kteří v dobách studené války zahynuli při pokusu o překročení československé státní hranice do Rakouska a NSR. Dle vyjádření ředitelky teto „Platformy evropské paměti a svědomí“ Neely Winkelmannové-Heyrovské je správné, že Německá prokuratura je připravena provádět razie a domovní prohlídky v ČR a na Slovensku u podezřelých osob, které jsou obviněny ze smrti německých občanů na československých hranicích v době před rokem 1990. Tento počin považuje za přelomový v oblasti stíhání zločinů komunismu. My s takovým přístupem nemůžeme souhlasit, protože nikdy předtím se ještě nestalo, aby prokuratura cizí země žalovala vojáky a politiky jiné svrchované země za činy, které byly v souladu se zákony země, ve které se staly.

Tento přístup k naší minulosti považujeme za zkušební balónek, který má za úkol zjistit, jak daleko může Německo zajít v nátlaku na ČR ve svých poválečných požadavcích a jaký odpor a pobouření to vyvolá v České republice a na Slovensku. Zde můžeme poděkovat bývalým představitelům české vlády vlastizrádcům Pavlu Bělobrádkovi a Danielu Hermanovi z KDU-ČSL, kteří svojí účastí na posledních dvou sjezdech sudetoněmeckého landsmančaftu zavdali německé prokuratuře důvod k domněnce, že česká otázka je již “zralá”, na zásadní proměnu. Že čeští politici již vyměkli, a proto lze na Česko tvrdě udeřit skrze německou prokuraturu.

Klub českého pohraničí proto odmítá ústupovou politiku některých našich představitelů Českého státu. Velice dobře si uvědomuje postavení ČR v Evropě a ve světě. Česká republika je místem, kde se budou stále více potkávat klíčové strategické zájmy světových mocností. Proto žádá vládní činitele, aby ve vztahu k zahraničí více prosazovala a rozvíjela spolupráci se všemi zeměmi světa. Je potřebné zabránit další militarizaci ekonomik světových mocností a rozpoutávání válek. Je potřeba rozvíjet vztahy mezi jednotlivými státy na základě vzájemného respektu.

Naší povinností je usilovat o zastavení procesu odnárodňování naší společnosti. Toto úsilí musíme spojit s ostatními vlasteneckými silami a organizacemi. Obranu národních tradic a pravdu o životě našeho národa je potřebné chápat jako základní povinnost občana tohoto státu. Ochrana státní hranice je jednou ze základních hodnot posilování naší státností. Služba vrchního strážmistra Václava Mareše a strážmistra Josefa Dleska zde na naší hranici přispěla k zabezpečení čs. státnosti. Oba zesnulí vždy vzorně plnili služební povinnosti. V roce 1938 hájili střežit čs. státní hranice proti Maďarům, po osvobození v r. 1945 opět zaujali místa na hranicích. Ostatky Václava Mareše spočinuly na hřbitově v Plzni a Josefa Dleska na hřbitově v Protivíně. Jejich odkaz pro naše občany však žije dál a na nás všech zde přítomných a dalších závisí, jak jej budeme dále rozvíjet!

Vážené přítelkyně a vážení přátelé.

Děkuji Vám, že jste přišli a dnes jste si spolu se mnou připomněli památku těchto hrdinů a vlastenců československé vlasti.

Václave Mareši a Josefe Dlesku,

slibuji Vám, že členové KČP a občané Třech Seker nikdy nezapomenou vaší služby pro naši vlast! Vyjadřuji přesvědčení, že počet obránců oprávněných českých zájmů bude vzrůstat a že se bude upevňovat opravdové přátelství lidí z celého světa!

Čest Vaší památce!
33 fotek, 4.1.2018, 56 zobrazení, přidat komentář
Ve sněhem zapadané nejzápadnější české obci Krásná u Aše se sešli 16.12.2017 v 15 hodin členové MO KČP, aby zhodnotili svou práci v průběhu celého uplynulého roku. Položením květin k památníku všem ochráncům hranic a následným přesunem do restaurace Sokolovna začalo výroční setkání přítomných 30 členů KČP. Úvodní přivítání a hodnotící projev provedl předseda ašské MO Milan Paučo. Pestrost a činorodá práce členů mezi svými příznivci, civilními obyvateli a mládeží, včetně rozvoje mezinárodních přátelských vztahů především s bývalými pohraničníky NDR, to byly hlavní cíle a splněné úkoly v r. 2017. Péče o pomníčky padlých ochránců SH a antifašistických bojovníků, mnohá pietní setkání u nich a u pomníku Edwarda Beneše nebo památníku sestřelených letců spojeneckých vojsk u Hranic a položení květin k nim, to vše jsou doklady hluboce záslužné vlastenecké kolektivní práce našich členů KČP.

Tonda Juříček pak připomněl stručně výsledky kolektivního hospodaření. Člen NR KČP Štěpán Drapák a předseda organizace Milan Paučo pak předali děkovná ocenění členům organizace za práci i za jejich významná jubilea. V předneseném nástinu úkolů pro rok 2018 bylo připomenuto, že pro společnost bude příští rok ve znamení 100.výročí vzniku ČSR po rozpadu Rakousko-Uherska. Proto k řadě dosavadních úkolů přibude i uctění této významné společenské události pro náš lid v podmínkách MO KČP Aš a karlovarské krajské organizace. Při volné besedě pak mj. představil člen MO KČP z Frant. Lázní novou zástavu KČP jejich organizace.

Text: Jarda Horák

Foto: Horák, Paučo
10 fotek, 4.1.2018, 31 zobrazení, přidat komentář
Naše Mariánské Lázně se staly místem odpočinku a rehabilitace pplk. GT v.v. (německých pohraničních vojsk) Haralda Hentschela a jeho manželky Ety v počátku prosince 2017. Telefonickým dohovorem jsme se v sobotu 7.12.2017 ve 12 hodin sešli před hotelem Berlín v M.L. a po srdečném přivítání jsme odjeli mým vozidlem do jedinečného prostředí Skalní restaurace v Chodové Plané. Přátelská beseda plná vzpomínek a výměny zkušeností a zážitků ze služby i z rodinných radostí a starostí pokračovala při dobrém obědě. Syti a s pocitem spokojenosti si pak němečtí přátelé v místní pivovarské prodejně CHODOVAR nakoupili suvenýry s dobrým pivem a dárky.

V květinářství na náměstí v Plané, jsme koupili kytice a Harald si s manželkou Etou z dálky prohlédli objekt plánského zámku, kde do r. 1992 bylo sídlo plánské 12. školní brigády PS. Smutný pohled na zdevastovaný bývalý zámek vyjadřoval lítost i zlost…

Po přesunu k asi 12 km vzdálenému památníku 68 obětí pochodu smrti 21.4.1945 na Pístově, na němž neslli vinu nejen fašisté, ale i nálet a střelba amerického bitevníku, jsme položením kytic uctili památku padlých. Prosluněný den jako by chtěl umocnit náš projev úcty k těmto i ostatním obětem fašistického řádění v 2. světové válce.

Společně prožité krásné odpoledne jsme ukončili opět před hotelem Berlín v M.L. vzájemným předáním dárků a kytice paní Etě a srdečným rozloučením. Tímto zároveň plním přání obou německých manželů předat přátelské pozdravy všem bývalým čsl. ochráncům SH a členům KČP.

Text a foto: Jarda Horák
5 fotek, 4.1.2018, 23 zobrazení, přidat komentář
Dne 28. října 2017 se náš ašský KČP sešel u památníku prezidenta Eduarda Beneše v Aši a položil kytice u příležitosti 99. výročí vzniku ČSR v roce 1918. V úvodu setkání, předseda klubu Milan Paučo pohovořil o významu, podmínkách a okolnostech vzniku samostatného československého státu. Rozvedl otázku státnosti za trvání Československa i v současném období, kdy pod tlakem EU o svoji státnost a suverenitu přicházíme.
V návaznosti na tuto problematiku, předseda zmínil význam a důležitost ochrany státních hranic každého jednotlivého státu při zachování své suverenity. Poukázal na současné problémy v Evropě v souvislosti s nelegální migrací, která je vyústěním nedůslednosti (záměru?) neplnění úkolů v oblasti ochrany státních hranic.
V závěru setkání jsme si uctili památku položením kytice u památníku všem ochránců československých státních hranic od roku 1918 do roku 1992. Poděkování patří všem účastníkům, kteří tímto vyjádřili své vlastenecké postoje.

Text a foto: Milan Paučo
35 fotek, 14.10.2017, 22 zobrazení, přidat komentář
Tu sobotu jsme ve většině času procestovali, ale stálo to za to. Naše účast na tomto setkání bývalých příslušníků NLA od generálů a admirálů až po svobodníky bývalých ozbrojených a bezpečnostních sil NDR, jako hostů z ČR, byla vítána. Ve svém vystoupení pozdravil jpřítomné za nás všechny z ČR předseda NR KČP Rudolf Peltán a od zástupců z ašské sekce OSH KČP byly předány řadě účastníků pamětní listy k 25. výročí KČP, poslední číslo našeho Hraničáře a dar od Jardy Horáka do nově vzniklého muzea NDR ve městě Bochum v německém Porýní - obraz "Střež věrně svou vlast". V závěru svým krásným kulturním vystoupením zpestřili slavnostní akt ruskými písněmi a skladbami rusští umělci žijící v Německu.

Poté byly předány pamětní medaile našeho generála Šádka dvěma přítomným - pplk. GT Wernerovi Wágnerovi a admilálu Atnonu Hoffmannovi za jejich podíl na rozvoji našeho přáteství ve zbrani.

text: Jarda Horák
foto: Milan Paučo a Jarda H.
93 fotek, říjen 2017, 33 zobrazení, přidat komentář
Skutečně důstojné a vydařené vyvrcholení oslavy 25. výročí v karlovarském kraji proběhlo v sobotu 7.10.2017 v Třebeni u Frant. Lázní. Důstojnost a význam této události podtrhla i účast mnoha hostů jak Národní rady KČP (Ruda Peltán, Karel Janda, Milan Richter, Aťka Valentová), tak také Parlamentu ČR, z krajského a okresního zastupitelstva, zástupců z ÚV KSČM, ČSŽ, ČSBS a zejména přátelé z přátelského poseckého GT batalionu/praporu PS z Německa. Naši pozvánku přijali i zástupci sokolovského Řádu národa - vlastenecké unie.

Opět přátelské ovzduší ve velmi pěkných a dobře připravených prostorách kulturního sálu třebeňské restaurace, projevy a pozdravná vystoupení, předávání ocenění a darů a vyjádřená odhodlání pokračovat v nastoupené cestě v zájmu našich národů a zemí, to vše bylo v závěru vyjádřeno i v provolání účastníků slavnostního shromáždění, které je přiloženo.

Byla to důstojná tečka za letošním významným rokem pro KČP.

Text: Jarda H.

Foto: Milan Paučo, J.H.
13 fotek, 18.10.2017, 18 zobrazení, přidat komentář
30.9.2017 - Uctění památky padlých OSH – FL, Křižovatka, Hazlov – následná beseda k Mnichovské zradě v Aši

... V sobotu 30. 9. 2017 jsme společně uctili památku dvou členů Finanční stráže, kteří padli před 79. lety na okrese Cheb... Pan Rudolf Josiek padl v Horních Lomanech u Františkových Lázních dne 28. 9. 1938 a pan František Karásek padl u obce Křižovatka dne 30. 9. 1938...Posléze jsme položili květiny též u pomníku antifašistů v obci Hazlov....

Z Hazlova se členové ašské MO KČP přesunuli do ašského hotelu u Götheho do rezervovaného salónku, kde proběhla vzpomínková beseda k Mnichovu 1938 a jeho soudobá obdoba v dění v rámci Evropské unie vůči ČR. Úvodní slovo přednesl Jarda Horák. Všech těchto vzpomínkových akcí v tomto dni se zúčastnila členka vedení NR KČP Adéla Valentová a předseda okresní sekce OSH Štěpán Drapák. Příjemné odpoledne bylo umocněno předáním drobných darů některým členům MO u příležitosti jejich narozenin a aktivním podílu na práci organizace.

text: Jaroslav Křemen a Jarda Horák

foto: Jaroslav Křemen

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.